Nikomu v Edmontonu neprospěl příchod Pata Quinna, toliko jako Dustinu Pennerovi - statnému útočníkovi, jenž se po odchodu z Anaheimu v létě 2007 nemohl zbavit přízviska přeplaceného průměrného hokejisty.
Quinn, jenž má v oblibě urostlé hráče, vměstnal Pennera do elitní řady Oilers k Aleši Hemskému a Samu Gagnerovi. Experiment se vyplatil. Nejvíce to pocítil Columbus, proti kterému si Penner s Hemským připsali shodně 5 bodů.
2. Michael Del Zotto, NY Rangers
V první řadě je překvapením, že devatenáctiletý obránce se vůbec dokázal probojovat na soupisku Blueshirts. To, že v úvodu sezóny vede bodování nováčků (4+6 v 11 zápasech) a je nejproduktivnějším bekem soutěže (společně s Danem Boylem), je něco takřka neuvěřitelného.
V minulém ročníku zaznamenal Bourque 40 bodů za 21 branek a 19 asistencí v 58 střetnutích. Pokud však ze současně nastoleného tempa nesleví, je možné, že na konci letošní základní části bude rodák z kanadské Alberty moci směle atakovat 70 - 80 bodovou hranici.
4. Matt Carle, Philadelphia Flyers
Zdá se, že nikterak výrazný zadák Matt Carle po loňském pendlování mezi San Jose, Tampou Bay a Philadelphií, konečně našel prostředí, v kterém může přesvědčit o svých nesporných kvalitách.
Je interesantní, že Carle přes konkurenci vyhlášených obránců (Pronger, Timonen či Coburn) hraje u Flyers jednu z ústředních rolí. Opravdu pozoruhodný je pak fakt, že je druhým nejvytěžovanějším hráčem mužstva (24:58), hned po Prongerovi (28:00).
Samozřejmě, tušilo se, že představitelé Avalanche při angažování Craiga Andersona nešlápli vedle. Ale možná ani ti největší optimisté zpod Skalistých hor nedoufali, že se osmadvacetiletý gólman bude prezentovat takovými výkony: průměr obdržených branek 2.14; procentuální úspěšnost zákroků 93.6 % a hlavně 8 vychytaných výher v prvních 11 zápasech (8-1-2).
Colorado se především jeho zásluhou odrazilo od hlubokého dna, kam po loňské sezóně zabředlo…
V minulém ročníku měl defenzivně laděný Grossman v hodnocení plus/minus bilanci -8. Jak je tedy možné, že po úvodních 11 kláních tomuto žebříčku vévodí (+12)? A to přitom doposud zaznamenal pouhé 2 body (0+2)!
Občas se stává, že hráč draftován v průběhu prvního kola, se již v následující sezóně prosadí v NHL. Aby se však něco takového podařilo i mladíkovi, na něhož přišla řada později, jako v případě Ryana O´Reillyho, který byl zvolen jako třiatřicátý celkově, to už pravidlem nebývá.
Nicméně, posílat k juniorům forvarda (jehož bratr Cal hraje za Nashville), který v 11 utkáních zaznamenal 10 bodů (2+8), by bylo přílišným luxusem.
Zatímco nekonečné tahanice o stěhování Kojotů z arizonské pouště do kanadského Hamiltonu zaměstnali v době okurkové sezóny nejednoho žurnalistu, tamní hráči na danou situaci zareagovali po svém - výhrami.
Pokud by pak měl být vyzdvihnut výkon jednoho z nich - byl jím brankář Ilya Bryzgalov, jenž dovedl Coyotes k 6 vítězstvím (6-2-0), udržel si vynikající průměr inkasovaných branek na zápas (1.59) a procentuální úspěšnost zákroků (93.3%).
Pokud se příznivci Stars strachují, jak si povede jejich tým, až jej definitivně opustí veteráni Lehtinen či Modano, nynější stav jim musí dodat optimismu. Ač jsou oba momentálně zraněni, v Dallasu se hokej hrát nepřestal, diváci na něj stále hojně chodí a dokonce se i vyhrává…
Nová generace hráčů, jakým je James Neal nebo Jamie Benn, se totiž momentálně prosazuje nad očekávání.
Zvláště Neal - zástupce klasického typu power-forvarda - se činí: 12 bodů (6+6) v 11 střetnutích je výtečným počinem.
Co dělá Kiprusoff v tomto žebříčku? Vždyť je přeci výborný brankářem…
To bezpochyby, nicméně je o něm známo, že úvody sezón má vždy o poznání slabší. A tak dobrý start, jakým se prezentuje na začátku letošního ročníku, za zmínku tedy určitě stojí…
Zdroj: The Hockey News