Závan NHL v extralize. Díl sedmý: Jiří Šlégr

18. 11. 2009 - 18:30 - 

V české extralize hraje hned několik desítek hokejistů, kteří si alespoň v jednom zápase okusili atmosféru NHL. Jen jeden z nich se však může pochlubit slavným hokejovým hattrickem. Jiří Šlégr vyhrál v roce 1998 olympijské hry, v roce 2002 Stanley Cup a v roce 2005 mistrovství světa. Dnes plní v Litvínově úlohu hrajícího trenéra.

V české extralize hraje hned několik desítek hokejistů, kteří si alespoň v jednom zápase okusili atmosféru NHL. Jen jeden z nich se však může pochlubit slavným hokejovým hattrickem. Jiří Šlégr vyhrál v roce 1998 olympijské hry, v roce 2002 Stanley Cup a v roce 2005 mistrovství světa. Dnes plní v Litvínově úlohu hrajícího trenéra.

V Liberci mohou fanoušci pravidelně sledovat hned sedm bývalých hráčů NHL. Z Mladé Boleslavi jsme si naopak mohli představit jen brankáře Schwarze. Abychom na někoho nezapomněli i dál se budou v seriálu objevovat hráči podle abecedního seznamu extraligových klubů. Proto je nyní na řadě HC Benzina Litvínov. V něm přitom hraje pěkná řádka borců se zkušenostmi z nejlepší ligy světa. Právě tomuto klubu budou patřit další díly seriálu. Po Robertovi Reichelovi přichází na řadu obránce Jiří Šlégr.

Díl sedmý: Jiří Šlégr

Bilance v NHL: 622 zápasů, 56 branek, 193 nahrávek, 249 bodů.

Kluby v NHL: Vancouver Canucks, Edmonton Oilers, Pittsburgh Penguins, Atlanta Thrashers, Detroit Red Wings, Boston Bruins.

Draft: V roce 1990 si ho jako celkově 23. hráče vybral Vancouver.

„Góóóól. Jirka Šlégr dává góóól. Takhle pálí Guma,“ řval v roce 1998 během olympijského turnaje do mikrofonu komentátor Robert Záruba. Důrazný obránce tehdy právě překonal dělovkou v semifinále Turnaje století brankáře Kanady Patricka Roy. Stejně jako pro jeho kamaráda Roberta Reichela zůstává památný duel proti Gretzkému a spol. pro Šlégra největší hokejovou vzpomínkou.

 „Nejdůležitější gól, co jsem v životě dal. Chtěl jsem vystřelit, ale nikdo mě nenapadal, tak jsem ještě popojel. Pak jsem trefil brankáři puk do podpaží,“ hodnotil nesmrtelnou ránu golfovým úderem Šlégr.

Ten se do srdcí fanoušků zapsal pořádně tučným písmem už o pár měsíců dříve na mistrovství světa v Helsinkách. A opět za to mohli Kanaďané. Ti totiž dostávali od českého týmu lekci, kterou psychicky nezvládli. Když už bylo jasné, že prohrají, vrhli se zbaběle na autora hattricku do jejich sítě Vladimíra Vůjtka a začali mu holou hlavou třískat o led. Aktivní byl především hromotluk Keith Primeau.

Do bestiální řeže se však zapojili i další hráči Kanady a jediný kdo jim bránil v běsnění, byl právě Šlégr. Statný obránce při ochraně svých spoluhráčů nakonec skončil pouze v tričku. Až pohled na jeho mohutné svaly Kanaďany uklidnil. „Chodili na nás v přesile. S jedním jsem se pral, druhý mě tahal za hlavu,“ popisoval bitku Šlégr.

Ovšem možná i právě tato surová událost pomohla Šlégrovi zpět do NHL. V ní se sice poprvé objevil už v ročníku 1992 - 1993, ale nedařilo se mu tak, jak chtěl. V týmu Canucks odehrál pouze jeden kompletní ročník a musel se stěhovat do Edmontonu. Ovšem ani tam to nebylo ono a tak do jara 1997 hrál rodák z Jihlavy ve švédském Sodertalje. Po zmíněném šampionátu, na kterém Češi brali bronzové medaile, pak „Guma“ zamířil do Pittsburghu, kde se začala skládat slavná „česká mafie“.

Ze Penguins odehrál litvínovský odchovanec tři sezony. Jemu osobně se docela dařilo, patřil mezi nejvíce vytěžované hráče. Tým však na žádný úspěch nedosáhl a tak musely přijít změny. Šlégr se v roce 2001 stěhoval do Atlanty. Ovšem tam dlouho nepobyl. Přesně po roce totiž přišel nejlepší přestup jeho kariéry. Jako posilu pro play - off si ho vybrali našlapaní Detroit Red Wings. S klubem získal dnes osmatřicetiletý borec Stanley Cup, díky tomu, že nastoupil v posledním finálovém zápase proti Carolině.

„Je to jako zázrak. Ne, on to je zázrak. Vždyť jsem nehrál celé play - off, pak naskočím do nejdůležitějšího zápasu a vyhraju Stanley Cup. Je to fantastický pocit,“ vyprávěl zámořským reportérům po zápase syn bývalého reprezentačního obránce Jiřího Bubly, který do finále naskočil jen proto, že jeho krajan a jmenovec Fischer dostal trest za hrubý faul.

Nicméně ani zisk slavného poháru nepomohl Šlégrovi k udržení v NHL. Následující rok strávil částečně v Litvínově a také v ruském Omsku. Poté sice ještě přišly krátké anabáze ve Vancouveru a Bostonu, ale bylo stále jasnější, že Jiří stráví konec kariéry v mateřském Litvínově. V něm hraje od sezony 2006 - 2007 se stále jedním snem - konečně vyhrát titul mistra extraligy.

„Samozřejmě bych chtěl vyhrát titul. Není to ale vůbec jednoduché. Není to o tom, že nás pár kamarádů po tom touží. My nejsme nijak movitý klub. Neříkám, že titul se dá koupit, ale peníze jsou potřeba na zázemí, na hráče, na provoz. No, moc bych ho chtěl,“ říkal po příchodu do ligy Šlégr.

Zatím to moc nevypadá, že si svůj sen splní. Alespoň ne jako hráč. Slavný bek v letošním ročníku sice odehrál za Litvínov šest zápasů, ve kterých dvakrát skóroval, ale není vůbec jasné, kdy přidá další. Chronické potíže se zády ho totiž postavily pouze na střídačku žlutočerného klubu. Na ní plní Šlégr funkci asistenta trenéra a stále v sobě živí naději, že se ještě vrátí mezi mantinely.