Brian Elliott, Jimmy Howard, Pekka Rinne, ale také Steve Mason. David Poile, Ken Holland ale i Scott Howson. Ken Hitchcock, Barry Trotz, rovněž ovšem Scott Arniel s Toddem Richardsem. A samozřejmě aktuální králové z NHL Detroit Red Wings spolu se suverénním aspirantem na volbu číslo jedna na draftu Columbusem Blue Jackets. Dříve, než-li se zcela zamotáme ve změti jmen, dojdeme k pointě. Centrální divize totiž letos v mnoha ohledech, včetně bodového průměru na tým, opanuje NHL. Ovšem právě v tomto průměru se musí vypořádat i s přítomností letos zoufalého Columbusu. Více paradoxů v jednom týmovém seskupení byste zkrátka v současnosti hledali jen těžko.

Předně zde máme poměr, jež bije do očí ze všech nejvíce, ten tabulkový. Rudá Křídla se po rozpačitém podzimu vzpamatovala, hlavně se však sehrála a výsledkem je 67 bodů získaných v 50 zápasech. Ty momentálně Detroitu stačí k pozici nejlepšího mužstva NHL. Nic na tom nemění ani fakt, že Rangers potřebovali na 66 bodů pouze 47 utkání, co se týče průměru bodů na zápas, jsou tedy lepším mužstvem než Detroit. Fakticky je zde ale reálná možnost, že Blueshirts nezískají ve třech zápasech ani bod a pozice Red Wings bude pojištěna.

Zdůraznit je ovšem potřeba, že konkrétně Rangers nejsou týmem, který by měl Detroit jakkoliv trápit a také tomu tak není. Co ale musí Rudá Křídla zajímat, je jejich divizní konkurence. V rámci divize druzí Blues ztrácejí na pouhé dva body s jedním zápasem k dobru. Predátoři a Jestřábi odehráli stejný počet duelů jako hráči z Hockeytownu, jejich ztráta na divizního lídra je ale rovněž zanedbatelná, shodně mají po 64 bodech.

Body se sice dají nahrát po všech týmech v NHL, pokud jde ale o interní souboje v divizi, jde letos strach z Nashvillu. Predators mají proti svým divizním soupeřům fantastickou bilanci 11 vítězství, 2 porážek a 2 porážek po prodloužení či nájezdech. V základní hrací době navíc Predátory vždy porazil pouze jediný tým, právě Detroit. A vzhledem k tomu, že proti Nashvillu ještě nastoupí jeho divizní rivalové celkem devětkrát, mají se opravdu nač těšit.

Celkově má tedy tato divize čtyři týmy se ziskem minimálně 64 bodů. Už toto nemá v současnosti obdobu. Pouze Atlantická divize má tři mužstva, která zatím dosáhla mety 60 bodů. Na bilanci, při níž by měly čtyři týmy z jedné divize alespoň 64 bodů, si budeme muset ještě hodně nějaký ten pátek počkat. Čtvrtý tým „Atlantiku“, New Jersey, jich v současnosti má 55. A právě Atlantická divize je jedinou, která se té Centrální dokáže přiblížit v průměru bodů na jeden tým.

V tom zatím „Centrál“ vede i přes fatální ovlivnění od Columbusu. Slabí Blue Jackets jich mají na kontě pouze 32, ano přesně polovinu toho, co má čtvrtý tým ze stejné divize. Ani jejich úpadek ale nestačí soupeřům, aby týmy z Centrální osádky ohrozili. Red Wings, Blues a spol. mají nyní celkem 292 bodů. Rangers, Flyers a spol. jich zatím mají na kontě 289. A nyní si představte, jak mohl tento stav vypadat, kdyby Modrokabátníci hráli tak, jak se předpokládalo. Náskok nejsilnější divize současnosti před zbytkem ligy mohl být vskutku obrovský.

U paradoxů na poli týmových statistik ale zdaleka nekončíme. V Centrální divizi totiž působí i několik výjimečných individualit a díky Columbusu je jejich srovnání ještě barvitější. Začít můžeme například v brankovišti. Branku Detroitu hájí Jimmy Howard. Žádný jiný brankář letos nevychytal více vítězných zápasů než on (30). V úspěšností zákroků mu v NHL patří devátá pozice, v průměru inkasovaných branek dokonce pátá. Není pochyb o tom, že jde o blyštivou brankářskou hvězdu dnešních dnů.

A pokud je Howard brankářem s největším počtem vítězství v lize, pak věřte, že tím druhým v pořadí není nikdo jiný než nashvillský Pekka Rinne a jeho 28 vítězných zápasů. Jednička Predators měla sice statisticky slabší úvod sezony i tento deficit už byl ale Rinneho famózními výkony odstraněn. V úspěšností zákroků už je devětadvacetiletý Fin sedmým nejlepším gólmanem ligy.

No a když už je řeč o úspěšností zákroků, zkuste v NHL najít lepšího brankáře, než je Brian Elliott ze St. Louis. Úspěšnost 93,8% a průměr 1,69 gólu na zápas, to jsou statistiky brankářského zázraku letošní sezony, které aktuálně nemají konkurenci. K tomu všemu neuvěřitelných pět vychytaných čistých kont z pouze 23 odehraných zápasů. Jmenovali jsme tři skvělé brankáře. A naproti nim? Steve Mason, s 18 porážkami nejhorší brankář NHL, s úspěšností 88,2% rovněž.

Jestli můžeme v souvislosti s brankáři Centrální divize hovořit o kandidatuře na Vezina Trophy? Nepochybně ano. Minimáně jeden z výše zmíněné trojice bude jistě patřit mezi pětici nejlepších brankářů ligy i na konci sezony. To ale není všechno. Pekka Rinne skončil loni v hlasování o Hart Trophy čtvrtý. Nepočítejte, že letos bude jeho pozice o moc nižší. A jistě nebude jediným z této divize, kdo se umístí vysoko. Pavel Datsyuk s Jonathanem Toewsem budou mít v hlasování rovněž co říct.

Pokračujeme defenzivou. Nashvillský kapitán Shea Weber je i v letošní sezoně horkým kandidátem na Norris Trophy a v současnosti se dá považovat za jednoho ze tří nejlepších beků ligy. Nicklas Lidstrom s Duncanem Keithem pak jistě patří minimálně mezi deset nejlepších zadáků. Korunu všemu potom nasazuje Alex Pietrangelo, který se mezi absolutní špičku zařadí dost možná už v příští sezoně. Naproti tomu je zde James Wisniewski, který si stačil vykoledovat suspendaci a ze svých 29 zápasů si odnesl hrozivé skóre účasti na ledě -18.

Co se potom bodování respektive útočníku týče, nejlepší asi bude, prohlédnete-li si nyní elitní desítku kanadského bodování. K nalezení v ní jsou třiapadesáti bodoví Marián Hossa s Pavlem Datsyukem, ale též Jonathan Toews, jenž má nyní na kontě rovnou bodovou „padesátku“. Všichni jmenování jsou stále v boji o Art Ross Trophy, Toews se s Jamesem Nealem dělí o druhou pozici mezi nejlepšími ligovými střelci. K tomu všemu se kompletní zmíněné trio bude velmi silně ucházet o Frank J. Selke Trophy a především Datsyuk s Toewsem promluví i do boje o ocenění Hartovo.

Boje se ale neodehrávají pouze na hřišti. Již léta sklízí za svoji práci uznání generální manažeři Detroitu a Nashvillu, Ken Holland s Davidem Poillem. Letos se do povědomí dostal také Doug Armstrong, generální manažer St. Louis. Stále více kritiky se naopak valí na Scotta Howsona z Columbusu. Prakticky totožný stav platí mezi trenéry. Počítejte, že mezi finálovou trojicí na Jack Adams Award bude minimálně jeden z trenérské dvojice Barry Trotz – Ken Hitchcock. Mike Babcock s Joelem Quennevillem už patří mezi trenérské stálice. A opět jsou zde naproti tomu vyhozený Scott Arniel a o nic úspěšnější Todd Richards.

Otázka tak zůstává jediná. Bude týmům z Centrální divize dominance v základní části k něčemu v play-off? Odborníci soudí, že Red Wings ve vyřazovacích bojích opět dojde dech, tým ze St. Louis pro změnu pasují na černého koně vyřazovacích bojů. U Predators se pomalu ale jistě začíná hovořit o tom, že letos by z toho mohlo být zase o něco více než loňské druhé kolo, chybí však ofenzivní síla. To Chicago disponuje exkluzivní palebnou silou, mezeru má ale naopak v brankovišti. No a v Columbusu? Tam se mohou modlit snad jen za to, aby jim přálo štěstí v draftové loterii a opravdu na ně vyšel výběr číslo 1.

Kodex diskutéra a Novinářský kodex / Aktuální sestavy

Čtěte také: KHLpro.cz a Extraflorbal.cz

Autorizovaný e-shop adidas – všechno zboží SKLADEM, bezkonkureční ceny, široký výběr adidas boty, adidas žabky, adidas dámské, adidas pánské.