Zdravím, vážení čtenáři portálu Nhlpro.cz. Po delší době se opět udály dvě záležitosti, které mě přiměly vyjádřit se k jistému tématu bez servítek. Jedna z nich se, jak jistě víte, děje už od začátku letošní sezony, tedy vlastně, když o tom tak přemýšlím, už od začátku sezony 2007-2008. Jedná se o vedení columbusského týmu generálním manažerem Scottem Howsonem. Druhá je potom faktor mého času a chuti vůbec se věnovat takovému chaosu, jaký prakticky od založení týmu v Columbusu panuje.
Góly:1Asistence:0Střely:3+/-:1
Výtečnou tečí rozhodnul David Clarkson druhé utkání série Rangers a Devils. Ďáblové tak díky jeho vítězné brance srovnali stav tohoto souboje. ...tabulka vyhlášených
Střípky dnešní noci
- Martin Brodeur potvrdil vítězství Devils 23 úspěšnými zásahy z 25 střel.
- Bryce Salvador přispěl k vítězství Ďáblů dvěma přihrávkami.
- Marek Židlický byl u všech tří vstřelených branek Devils.
Reklama
Scoreboard
Chcete-li mít na stránkách scoreboard, jděte na tuto stránku...
Napište redakci
Chcete se stát redaktorem našeho serveru? Napište nám na email: redakce@nhlpro.cz
Zdravím, vážení čtenáři portálu Nhlpro.cz. Po delší době se opět udály dvě záležitosti, které mě přiměly vyjádřit se k jistému tématu bez servítek. Jedna z nich se, jak jistě víte, děje už od začátku letošní sezony, tedy vlastně, když o tom tak přemýšlím, už od začátku sezony 2007-2008. Jedná se o vedení columbusského týmu generálním manažerem Scottem Howsonem. Druhá je potom faktor mého času a chuti vůbec se věnovat takovému chaosu, jaký prakticky od založení týmu v Columbusu panuje.
Co je na celé záležitosti nejvíce zarážející, je vlastně obsaženo už v nadpisu. Hledal jsem logické vysvětlení, jak je možné, že má pan Howson stále práci, ale žádné jsem nenašel. Po důvodu, proč jsem jej nenašel, už ale pátrat nemusím. Žádné totiž neexistuje. Možná jsem moc „od rány“ a představuji si celou situaci snadnější, než doopravdy je, ale skálopevně jsem přesvědčen o tom, že pokud někdo udělá třeba jen za poslední tři čtvrtiny roku to, za tuto dobu napáchal Howson, není přece možné, aby měl nadále místo mezi manažery NHL.
O čem mluvím? Začněme třeba postem brankáře. Přiznám se, že brankářskou otázku podle mě v Columbusu pro letošní sezonu vyřešili znamenitě, tedy alespoň první pohled. Osobně bych Steveu Masonovi dal také poslední šanci a Mark Dekanich byl velmi dobrou alternativou, pokud by to s bývalým držitelem Calder Trophy ani nyní nedopadlo. Curtis Sanford je, jak ostatně ukazuje, při nejmenším osvědčená trojka.
Co však absolutně nechápu, je smlouva, jakou Mason dostal. Dvouletá smlouva na 2,9 milionu dolarů ročně? Proboha, za co? Snad za úspěšnost zákroků slabě přesahující 90% hned ve dvou po sobě jdoucích letech? Vážně nevysvětlitelná záležitost. Pochopil bych celkovou částku oněch necelých tří milionu na stejnou dobu. Tu bych dokonce považoval za adekvátní, ale 2,9 milionu na rok, nad tím jednoduše zůstává rozum stát.
Vždyť loňský kandidát na Vezina Trophy, Pekka Rinne, bral a i letos bere 3,4 milionu a nyní mohu s klidem říci, že co se kvalit týče, nesahá mu Mason ani po kotníky. Se svým platem je ale v současnosti takřka nevyměnitelný. Nebo si minimálně nedokážu představit, kdo by o takovéhoto brankáře mohl mít zájem. Nevím, zda v případě Masona sehrálo před letošní sezonou roli jisté přeplacení, které vyvolalo dojem jistoty, ale brankář za 2,9 milionu dolarů v žádném případě nemůže chytat takhle.
Ale dejme tomu, že mu vedení důvěřovalo hodně, slepě ale hodně. Z fatálních chyb, jaké v poslední době Howson udělal, byla toto ta menší. Dostáváme se k tomu hlavnímu. Tím samozřejmě není nic jiného než podpis Jamese Wisniewskiho a příchod Jeffa Cartera pomocí výměny. Předně tedy Wisniewski. Netuším a přiznám se, že jsem nikdy netušil, jak se v Columbusu dopracovali k tomu, že si „Wiz“ zaslouží šestiletou smlouvu za 33 milionů dolarů.
Jistě, loňský ročník odehrál famózně a ukázal, že může být přesilovkovým lídrem. V létě se hodně přeplácelo a rovněž rozumím tomu, že pokud má hráč zamířit do takové destinace, jako je Columbus, musí si za to Modrokabátníci připlatit, takže bych možná pochopil i tu částku, ale rozhodně nerozumím délce smlouvy. Zadákovi, který má za sebou v 27 letech jednou opravdu povedenou sezonu, přece logicky nemůžu vyplatit takový balík, když nemám ani jen minimální záruku, že ji zopakuje.
Ale víte co, budu si možná trochu protiřečit, ale pochopil bych i podpis Wisniewskiho, protože Blue Jackets podobného beka potřebovali. A když jsem načal téma Jeffa Cartera, rozumím i jeho příchodu. Tedy abych byl přesný, nerozumím jeho příchodu, ale rozumím příchodu elitního centra. Posilu konkrétně v podobě Cartera jsem od začátku považoval za krok vedle. Rick Nash je ryzí střelec a vedle něj by měl hrát nějaký elitní playmaker, nikoliv další hráč, který je znám především svými střeleckými schopnostmi.
Ani špatná volba centra ale není tím, co mi vrtá hlavou. K tomu se dostanu nyní. Podle posledních informací byl totiž Jeff Carter nabídnut k výměně. Neslýchané! Přivedu do týmu elitního centra, za nějž dám „sedmičku (Jakub Voráček) “ a „osmičku (8. výběr 2011 – Sean Couturier) “ draftu, hodlám s tímto forvardem počítat dlouhodobě do první řady a po půl roce už jej nabízíme k výměně. No kde to jsme? Nemůžu si pomoci, ale podle mě by měl Howson letět třeba už za tento monstrózní přešlap. Přece když si už vybírám centra, beru si opravdu někoho, s kým vážně počítám a beru v podtaz všechna úskalí, která jsou s hráčem spojena.
Když nad tím ale přemýšlím, Howson už neměl být manažerem týmu přibližně od listopadu. No dovolte, ale když tedy zaplatil tolik peněz za to, aby z Columbusu přes léto vytvořil konkurenceschopný tým a po 15 zápasech měli jeho svěřenci na kontě 13 porážek, jak si vůbec může dovolit říct, že trenér má jeho absolutní důvěru? Pokud je tým v takové krizi, impulz má přijít už dávno před těmito patnácti zápasy. Vždyť Davis Payne ze St. Louis pakoval po sedmi prohraných zápasech ze 13, Arniel měl sedm porážek po sedmi zápasech sezony. Nelze říci nic víc než to, že po cca 20. zápase sezony měl být vyhozen Arniel i s Howsonem.
Tolik asi k dnešní době. Nyní něco k celkové vládě Scotta Howsona na manažerském křesle Blue Jackets. Už jsem zaslechl názory, že co se týmu ujal on, šlo to v Columbusu nahoru. Nemůžu si pomoci, ale podobné názory mi už nepřijdou ani tak jako vtip jako spíše obrovská neznalost toho, kdo je prezentuje. Čert vem vládu Douga MacLeana, Howson už měl na stabilizaci týmu čtyři roky, místo toho však podle mě stačil napáchat minimálně stejné škody jako jeho předchůdce.
Srovnejme si situaci. Scott Howson nastoupil k týmu 15. června roku 2007, čili si on sám mohl v roce 2007 vybrat mladíky na draftu. Především ale on byl tím, kdo mohl určit, jaký trenér tým povede v následujících letech a také on byl tím, kdo mohl ještě přímo ovlivnit mladíky vybrané v draftu 2006, na jejichž čele se nacházela „šestka“ toho roku Derick Brassard. A v tomto úkolu, stejně jako v mnoha ostatních, k nimž se ještě dostaneme, totálně pohořel.
Obrovský talent Brassarda je každým rokem ruinován více a více a přiznám, mám už jisté pochybnosti o tom, že z tohoto centra někdy něco bude, zvláště když Howson nedávno prohlásil, že neplánuje jeho výměnu. Draft 2007 potom vypadá v podání columbusského vedení jako parodie. Sedmá volba Jakub Voráček, naprosto v pořádku, české křídlo mělo ideální předpoklady stát se elitním hráčem NHL. Sedmatřicátá volba Stefan Legein? Opět maximální propadák už na draftu.
Výběr Legeina v době, kdy ještě zbývali Michal Řepík, Eric Tangradi, Oscar Moller či Wayne Simmonds, to je opět další nevysvětlitelná záležitost. A Jakub Voráček? V Columbusu se mu dlouho nedařilo naplno prosadit a především čeští fandové se už začínali obávat, že Modrokabátníci zruinují i tento talent. V létě ale přišla výměna do Philadelphie a obrovské vysvobození. Výsledek je potom možná trochu očekávaný. Z Voráčka se u Flyers stává jeden z klíčových hráčů jak současnosti, tak budoucnosti a Columbus s odstupným za něj, Jeffem Carterem, těžce hoří.
Ještě více však moje tvrzení, že Howson páchá totožné škody jako jeho předchůdce, platí pro draft 2008. Co se týče jmen, vybíralo se v Columbusu opravdu výborně. Calvert, Kubalík, Atkinson, byly na daných pozicích volby naprosto exkluzivní a věřím, že ještě nejsou ztraceni, tedy pokud se v Columbusu něco pohne. Pokud ale jde o draft 2008, jeho hlavním ukazatelem je 6. volba Nikity Filatova. Ano, Scott Howson a „jeho lidé“ dokázali věc, která se jevila jako téměř nemožná. Dokázali nevyužít hráče, který byl považován za generační talent ruského hokeje. A co víc, nyní se zdá, že působení i ohijského týmu pošramotilo Filatova nesmazatelně.
Výsledek draftů pozdějších by ještě bylo poměrně scestné hodnotit, hráči z nich se mohou prosazovat různě, jedno jméno ale musí mít v hlavě každý. Osobně myslím, že Ryanu Johansenovi nezbývá, než se modlit, aby se v Columbusu něco změnilo a on dostal šanci naplno prorazit a ukázat svůj obrovský talent. Letos nehraje vůbec špatně, mám však dojem, že s každým dalším zápasem za Blue Jackets se stává jejich typickým hráčem, což není vůbec dobré.
Rád bych se už ale dopracoval k tomu, kde je v Columbusu „zakopaný pes“. Přiznám se, že jedním z motorů toho, abych tenhle článek, o němž jsem přemýšlel již delší dobu, napsal, byl blog pana Bobbyho Holíka. Na rovinu říkám, on i jeho otec jsou mi hodně proti srsti. Jeho otce respektuji pouze jako bývalého reprezentanta ale jako neaktivní osobnost českého hokeje ani v nejmenším. Nemůžu ovšem přehlížet, pokud Bobby napíše na svůj blog kvalitní názor a to přesně se stalo.
Pan Holík totiž prezentoval, že důvod, proč je situace v Columbusu taková, jaká je, je ten, že tým nemá vítězné zázemí. Když přijde mladík do Detroitu nebo Pittsburghu, hraje v týmu vítězů. Týmu, v němž jdou hráči do každého zápasu s tím, že v něm jdou zvítězit. V Columbusu ale funguje typicky poraženecká mentalita. Mladý hráč by se měl držet své cílevědomosti, ale u Blue Jackets si jednoduše zvykne prohrávat a potom v porážkách hledá výmluvy pro všechny své neúspěchy.
Omluvit v tomto případě nejde ani kapitána týmu Ricka Nashe a další hráče. Kdyby chtěl Nash někdy tým skutečně opustit, mohl si přece vyžádat výměnu. Připadá mi ale, že mu přišlo pohodlnější pobírat svůj nemalý plat a stejně jako tolik jeho spoluhráčů současných i minulých jednoduše hledat omluvu v tom, že tým na to prostě nemá. Podobný přístup ale nikdy nemůže vést k žádnému úspěchu. Toto mimochodem není pouze přefiltrovaný názor pana Holíka. S ním jsem se pouze ztotožnil a prezentuji vám svůj pohled na věc.
Podobná mentalita a návyky není možné opustit za den, ale pokud mají mít v Columbusu šanci, že někdy budou konkurenceschopným mužstvem, bude to vypadat jako špatný vtip, ale měli by začít takřka úplně od píky. Co nejdříve by tým měl opustit samozřejmě Howson, který prokazatelně není o nic lepším manažerem než MacLean, také trenér Todd Richards, jenž nepatří na lavičku týmu NHL, alespoň tedy ne na pozici hlavního kouče.
Hned po nich by se pak měl pakovat onen slavný kapitán Rick Nash a s ním většina hráčů, kteří nějakou osnovu týmu déle než dva roky, jmenovitě tedy postupně Vermette, Umberger, Ťjutin a další. Má-li změna přijít hned se setrváním nějakých hráčů v týmu, mělo by se celé „nové“ mužstvo začít skládat právě kolem Ryana Johansena a mladíků, kteří ještě nebyli zasaženi columbusskou mentalitou do takové míry, aby museli hledat výmluvy pro své neúspěchy a rovněž si zvykli prohrávat.
Tak, jak to prezentují v Columbusu prakticky od začátku své existence, se prostě hokej v NHL nedělá a letošní sezona zmaru je toho zářným důkazem. A jsem opravdu zvědav, jak dlouho ještě vydrží Howson v manažerském křesle. Kažopádně pokud by přece jen přestalo hledat výmluvy i vedení týmu, nemá smysl vyhazovat Howsona, pokud s ním tým neopustí jeho spolupracovníci, trenér a jeho asistenti a rovněž kapitáni a jeho asistenti. To jsou přece základy týmu a základy Modrokabátníku jsou v současnosti ve stavu, kdy jim nepomůže nic jiného než jejich totální překopání.
Pozn. informace k možné výměně Jeffa Cartera vám přinesu večer v individuálním článku.